16.12. - Historie v kostce

Dnes má svátek Albína.

• V roce 1773 se odehrál protest zvaný Bostonské pití čaje.
  Bostonské pití čaje neboli Bostonský čajový dýchánek (anglicky Boston Tea Party) byl protest amerických kolonistů proti britskému impériu, při kterém bylo v bostonském přístavu zničeno mnoho (přibližně 342) beden lisovaného čaje. Odehrálo se ve čtvrtek 16. prosince 1773 jako jeden z konfliktů směřujících k americké revoluci. Kolkový zákon z roku 1765 (Stamp Act of 1765, povinnost lepit v Americe kolky na mnoho druhů zboží) a Townshendovy zákony z roku 1767 (Townshend Acts, uvalení cel na dovoz mnohého běžně dováženého zboží do Ameriky) rozhněval americké kolonisty, protože výše nových daní neodpovídala míře jejich zastoupení v Parlamentu Spojeného království. Jedním z protestujících byl John Hancock. V roce 1768 byla Hancockova loď Liberty obsazena celníky a on sám byl obviněn z pašování. John Adams ho sice úspěšně obhájil, ale přesto však v následujících letech čelil stovkám podobných obvinění. Hancock organizoval bojkot čaje, který z Číny dovážela britská Východoindická společnost (British East India Company), jejíž prodeje v koloniích rychle klesly z 145 000 kg na pouhých 240 kg. V roce 1773 se již společnost topila v dluzích, měla obrovské zásoby čaje, a přitom žádné vyhlídky na obnovení prodeje, protože pašeráci jako Hancock dováželi čaj bez placení cel. Britská vláda proto přijala Čajový zákon (Tea Act), který dovoloval společnosti prodávat čaj v koloniích nezdaněný za ceny nižší, než za jaké jej nabízeli pašeráci. Bostonská událost vedla k zostření vztahů s Británií, které se poté vláda snažila zmírnit. Již v únoru 1775 bylo v Británii přijato usnesení směřující k usmíření s koloniemi (tzv. Conciliatory Resolution), které ukončilo danění takových kolonií, jež v dostatečné míře přispívají k obraně impéria a k podpoře britských státních úředníků. Daň z čaje přestala platit s přijetím nového zákona o zdanění kolonií (Taxation of Colonies Act) roku 1778. Bostonské pití čaje však přesto přispělo k zaujetí vyhraněnějších postojů na straně vlastenců i loyalistů a bylo jednou z událostí, které předznamenaly Americkou revoluci za nezávislost.
   
• V roce 1851 byl Karel Havlíček Borovský deportován do vyhnanství v Brixenu.
  Karel Havlíček Borovský byl český básník, novinář, ekonom a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k tzv. 2. generaci národních buditelů.
  V revolučním roce 1848 odešel z Pražských novin, a za finanční pomoci šlechtice Vojtěcha Deyma založil vlastní Národní noviny, které dosáhly velké popularity. Národní noviny byly prvním deníkem v Českých zemích. Ačkoli byl Havlíček jedním z největších zastánců národní myšlenky, formu revoluce spíše odsuzoval. Byl si vědom slabé síly Čechů a případných následků, které mohly vrátit politiku o řadu let zpět. Obě tyto obavy se následným vývojem potvrdily.
  Havlíček vystupoval velmi ostře proti vládě. V důsledku zavedení kaucí na politická periodika byl nucen přestat vydávat satirickou přílohu Národních novin nazvanou Šotek. Po vyhlášení výjimečného stavu nad Prahou a okolím v důsledku tzv. májového spiknutí pražské vojenské velitelství v červnu 1849 Národní noviny zakázalo. Na začátku prosince 1851 přinesl ministr Bach císaři Franzi Josefovi I. doporučení deportovat Havlíčka do Salzburgu. Císař však pobyt v tomto významném městě zřejmě nepovažoval za dostatečné opatření a zvolil odlehlý Brixen v tehdejším jižním Tyrolsku. Až poté, co Havlíček podepsal protokol, jímž se zavázal nepokračovat ve veřejných aktivitách, byl po téměř čtyřech letech vyhnanství propuštěn zpět do Čech. Do Prahy přijel 15. května 1855.

O svaté Albíně schovej se do síně.

Zdroj: Wikipedie